Topení dřevem je jeden z nejlevnějších způsobů vytápění rodinného domu. Jaké dřevo je pro to nejvhodnější, kolik dříví na zimu potřebujeme a jak správně topit?

Jak na čisté spalování dřeva

Nejlepším dřevem na vytápění je tzv. vzduchosuché. Správně proschlé dřevo s obsahem vlhkosti pod 20% má totiž tu nejvyšší výhřevnost. Co se druhů dřevin týče, podle zkušeností je pro účinné spalování nejvýhodnější používat směs tvrdého dřeva (např. dub, buk) i měkkého dřeva (např. borovice, lípa, jedle, smrk).

Měkčí dřevo je výborné na podpal, neboť hoří rychleji. Nejlepším řešením jsou třísky ze smrkového nebo jedlového dřeva, které díky vyššímu obsahu pryskyřice hoří opravdu rychle. Měkkým dřevem vyvineme teplotu potřebnou pro dosažení komínového efektu (přibližně v rozsahu 650 až 950 °C) a pro zapálení a rozhoření větších kusů tvrdšího dřeva, které zase zajistí dlouhotrvající teplo.

Přikládáme postupně větší polena. Pro účinné dvoustupňové spalování dřeva je lepší přikládat častěji a po menších dávkách (platí zejména u kotlů, kde je palivo dopravováno do ohniště automaticky). Dobrým trikem je nechat dřevo před přiložením předem ohřát v místnosti – tak nedochází ke zbytečnému zchlazení ohniště studeným či zmrzlým dřevem.

Dokonalé spalování dřeva probíhá za vysokých teplot okolo 1 000 až 1 200 °C s minimálním přístupem vzduchu. Na čisté spálení 1 kg dřeva je potřeba asi 10 kubíků vzduchu – kvalitní spalování poznáme podle toho, že plamen je svítivý a jasný. Jestliže v kotli či v kamnech hučí, plamen je modrý, trhá se a kmitá, pak je v topidle příliš silný tah a přebytek vzduchu. Škodlivé je však i nedostatečné množství vzduchu. Účinné spalování dřeva tedy zajistíme správnou regulací přívodu spalovacího vzduchu.

Pro dokonalé spalování dřeva je třeba dobrý kotel

Co se týče provozu kotle na pevná paliva, kam patří i dřevo, smí se od roku 2014 prodávat pouze kotle 3. a vyšší emisní třídy. Znamená to, že všechny takové kotle i krbová kamna s teplovodní vložkou o tepelném příkonu 10–300 kW, pracují-li jako kotel k ústřednímu topení, jsou nově emisně nevyhovující a do budoucna už nebudou k sehnání, a tedy ty v současnosti používané se musí během několika let povinně vyměnit. Cílem této změny je snížit množství škodlivých emisí ve vzduchu a zvýšit účinnost kotlů.

Jestliže doma topíme poleny, vyplatí se výhledově uvažovat o pořízení zplynovacího kotle s velmi vysokou účinností. Má sice vyšší pořizovací náklady (začínají okolo 35 000 Kč), ale investice se nám částečně každoročně vrátí vzhledem k vysoce ekologickému provozu.

Tato nejnovější krbová kamna a vložky s dvoustupňovým spalováním dřeva, kdy nejprve hoří v dolní spalovací komoře dřevo a poté sekundárně v horní spalovací komoře plyny, si navíc vystačí s přikládáním pouze jednou za 6 až 18 hodin.

Při instalaci topidla mějme na paměti, že kamna či kotel je potřeba vždy umístit na nehořlavý podklad, například skleněnou či kovovou desku, případně dlažbu. Krytina by pak měla půdorys topidla přesahovat minimálně o 55 cm do stran a o 110 cm v přední části, kam mohou odletovat jiskry. Poté, co dřevo vyhoří, vzniklý popel ještě dlouho žhne, a proto se smí skladovat jen v nehořlavých nádobách. Do popelnice jej můžeme vysypat teprve, až zcela vychladne.

Několik tipů pro topení dřevem:

• V kotli spalujte pouze předepsané palivo, nespalujte odpad.
• Provozujte kotel na projektovaný výkon a ideálně s vysokou účinností spalování dřeva.
• Nechte kotel projít pravidelně revizí a nechte jej také seřídit – zajistíte si tak bezproblémový a úsporný provoz.
• Udržujte v pořádku komín – pravidelně pozvěte kominíka na údržbu.
• Průběžně pečlivě čistěte teplosměnné plochy (plochy, kde kotel předává teplo vodě v otopném systému).

Skladování a měření vlhkosti dřeva

Suché dřevo na topení lze v interiéru skladovat ve vzdálenosti nejméně 80 cm od topidla. Jedinou výjimkou je, když je mezi zásobou dřeva a kamny nehořlavá stěna. Abychom zabránili přílišnému proschnutí dřeva, které pak hoří rychleji než bychom chtěli, je ideální přinést domů jen tolik dřeva, kolik spotřebujeme během následujících 3 dnů (samozřejmě za předpokladu, že bylo předtím venku řádně skladováno).

Že je dřevo na topení opravdu suché tak, jak by mělo, nám pomůže rozpoznat přístroj na měření vlhkosti dřeva. Velmi spolehlivým ukazatelem je elektronický digitální vlhkoměr, který lze pořídit za cenu už od 500 Kč. Topíme-li z větší části nebo pouze dřevem, měřič vlhkosti dřeva se nám rozhodně vyplatí mít doma a v případě potřeby vždy po ruce.

Spotřeba a cena dřeva na topení

Celková potřeba dřeva na topnou sezónu se odvíjí zejména podle výkonu topidla a velikosti vytápěných prostor, výhřevnosti dřeva či požadované teploty, na kterou vytápíme. Obecně platí, že budeme-li dřevem jen příležitostně přitápět, postačí množství do 8 PRM (tj. zhruba 12,5 SPRM), při vytápění bez ohřevu vody se vybavíme 15 – 25 PRM (tj. cca 23 – 39 SPRM) a pro topení i ohřev vody je vhodné se zásobit asi 30 PRM (tj. asi 46 SPRM).

Orientační cena dřeva na topení se tak v prvním případě pohybuje zhruba kolem 8 000 Kč, při vytápění bez ohřevu vody je to přibližně okolo 12 000 Kč a topení dřevem s ohřevem TUV vychází asi na 20 000 Kč.